Vodácký kurz GMK - Vltava 2022
Od 30.5. do 3.6. se studenti našeho gymnázia účastnili vodáckého kurzu na řece Vltavě.
Rozpálená Vltava
Od 30.5. do 3.6. se studenti našeho gymnázia účastnili vodáckého kurzu na řece Vltavě. Cesta autobusem byla, speciálně díky všudypřítomným objížďkám, velmi zdlouhavá. Avšak nakonec se podařilo a dorazili jsme do Vyššího Brodu. Zde jsme se ubytovali a začali vytahovat lodě s rafty. Zkušený instruktor Čenda nám vysvětlil, jak se věci mají a jaké úkony musíme na loďkách či raftech zvládat. Po krátké zkušební plavbě jsme obhlédli své útočiště a následně šli spát.
Ráno nás čekala první etapa naší plavby směr Boršov. Jednalo se o nejdelší ze čtyř etap, měla zhruba 23 km. Naším cílem byly Nahořany. A tak se zhruba 40 studentů se 4 učiteli (Klíma, Tkaný, Tesařová, Peterková) vydalo na cestu. Cesta byla pohodová, až na obrovské vedro. Spousta z nás situaci velmi podcenila a se spáleninami z tohoto dne se vypořádávala ještě další týden. Po cestě jsme bez větších potíží sjeli několik jezů. Čendova a učitelská instruktáž nám pomohla jakékoliv krizové situaci předejít. Po připlutí do kempu v Nahořanech nastaly mírné problémy s parkováním našich lodí a raftů, ale to se po chvíli vyřešilo a my se mohli začít zabydlovat.
Ani jsme nestihli vybalit a už jsme všechno mohli zase zabalit. V noci nám trošku zapršelo, ale ráno opět svítilo a hřálo sluníčko, takže jsme mohli vesele vyrazit na druhou etapu, která končila v Českém Krumlově a měřila asi 14 km. Bez problémů jsme se doplavili do zmíněné destinace. Následovala prohlídka historického centra města. Jsem toho názoru, že Moravský Krumlov je nádherné město a celkově Morava je za mě nejhezčí oblast v Česku, ale přece jen, ten český protějšek našeho Krumlova má něco do sebe. V kempu jsme byli ubytováni v pokojích po 18 lidech, což občas budilo menší spory z důvodu ne úplně jednotných časů usínání.
Naštěstí nikdo nikoho nezavraždil, ani nenapadl a my mohli opět za slunečného počasí vyrazit na cestu. Třetí etapa byla 18 km dlouhá a končila ve Zlaté Koruně. Na cestě číhal jeden nepříjemný jez a já jsem se úspěšně, společně se svým “háčkem“ Martinem Sovou (tímto ho srdečně zdravím), s lodičkou překlopil. Pobřežní hlídka, složená z maturantů a dalších šikovných kluků, nám však hbitě přispěchala na pomoc a pomohla nám vylít z loďky vodu. Promočení, ale vysmátí jsme pokračovali v dobrodružství. Žádný další problém se už neobjevil a my jsme živí a zdraví dorazili do Zlaté Koruny. Žasli jsme nad počtem lidí, kteří v kempu taky nocovali. Celkem to bylo něco kolem 1200 osob!
Ačkoliv bylo v kempu v noci velmi živo, nasedli jsme v pátek do našich lodiček a raftů plní energie. Čekala nás finálová etapa a na jejím konci náš zpáteční autobus. Boršov se toho dne ráno nacházel 18 km od nás. Poslední den byl zároveň nejteplejší, naštěstí jsme se poučili z úterý a použili magické opalovací krémy, které nám zajistily potřebnou ochranu před ještě větším utrpením. Cesta proběhla bez potíží. V Boršově na nás čekal Čenda, kterému jsme navrátili loďky s rafty a veškeré vybavení. Sloužilo nám po celý týden velmi dobře. Po krátké cestě k autobusu jsme se rozloučili s Jihočeským krajem a vydali se zpět domů. V Českých Budějovicích byl hustý provoz a bohužel nás to velmi zdrželo, dále už šlo všechno naštěstí hladce a kolem osmé hodiny večer jsme triumfálně dorazili domů.
Rozpálený vodácký kurz tímto skončil. K počasí nemůže být jediná výhrada, celý týden bylo nádherně. Vzhledem k původní předpovědi to nikdo nečekal a jednalo se o velmi příjemné překvapení. Za celé zúčastněné studentstvo bych chtěl srdečně poděkovat všem čtyřem učitelům, kteří s námi celý týden zvládli, hlavně panu učiteli Klímovi za celkovou organizaci. Je to nelehký úkol, kterého se zhostil zkušeně a bezchybně. Speciální díky patří Čendovi, bez něj by žádný náš vodácký kurz nebyl. Tak zase příští rok. Ahoj!
Shořelý reportér Petr Wieder, Kvinta
